PŘIPOMENUTÍ HISTORIE Velikonoce patří spolu s Vánocemi mezi největší křesťanské svátky. Po čtyřicetidenním půstu, který trvá od Popeleční středy (konec Masopustu) nastává pašijový týden, kdy je vzdáván hold Ježíši Kristu, který byl na „Škaredou středu“ zrazen Jidášem, na „Zelený čtvrtek“ při Poslední večeři Páně naposledy povečeřel s apoštoly, na „Velký pátek“ byl ukřižován, na „Bílou sobotu“ vzkříšen a Velikonoční neděle a pondělí už je ve znamení oslav vzkříšení a konce půstu.

Jako každý rok obcházeli krojovaní chlapci s řehtačkami od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty celou Soběslav a řehtali namísto zvonů, které na znamení smutku nevyzváněly. V sobotu dokonce řehtali i na soběslavské věži. Už dříve si upletli pomlázky – to na Velikonoční pondělí, kdy s ní obcházeli děvčata, říkali koledu a vyšlehali je pro zdraví – „aby neuschly“. Odměnou jim za to byly tradičně i moderně zdobené kraslice, které děvčata v neděli večer ozdobila, ale i nějaká ta zlatka nebo něco pro zahřátí. I přes nepříznivou předpověď počasí koledníkům přálo a tak snad vydrží děvčata zdravá alespoň do příštího roku.